Immanuel Wallerstein

Immanuel Maurice Wallerstein (28. září 1930 New York – 31. srpna 2019) byl americký sociolog, historik a ekonom, autor teorie světového systému. Předpokládá, že zárodek dnešního hospodářského systému vznikl v 16. století v souvislosti s dělbou práce mezi merkantilistickými obchodními státy severozápadní Evropy (Nizozemsko, Anglie, severní Francie, Flandry) a obilnářskými oblastmi kolem Baltského moře (dnes severní Německo a Polsko). Teorie vychází z analýzy historicko-geografického vývoje (resp. předpokladů) a jejím základem jsou především obchodní (ekonomické) vztahy mezi státy, resp. zónami.

Provádí klasifikaci civilizací do 3 kategorií:

* Jádrová civilizace (Jádro – ''core'') – civilizační centrum (invence, kreativita), dynamické centrum, které do svého okolí vysílá určité podněty (ekonomické, technologické, ideologické, kulturní) – např. Imperiální Anglie nebo USA počátku dvacátého století. Hospodářský se specializuje především na vytváření výrobku a zpracování importovaných surovin.

* Periferie (periphery) – není součástí jádrové civilizace, je na ní závislá; jádrová civilizace si periferii sama vytváří a udržuje v určitém postavení (ekonomicky ji vykořisťuje); periferie poskytuje suroviny, prochází akulturací a mění se pod vlivem civilizačního jádra jak kulturně, tak sociálně (kopíruje životní styl jádrové civilizace – v symbolické rovině jsou spolupodílníci); časem může splynout.

* Marginální zóna (semiperiferie – ''semi-periphery'') – vzdálenější, ovlivněna jádrovou civilizací (udržuje s ní styky), podněty jdou až k ní – přijímá hlavně technické inovace, ale ponechává si vlastní kulturní identitu, hodnotovou orientaci a vývojový model; nemusí však mít o jádrové civilizaci tušení, není kontrolována a ovládána jako periferie, vybírá si pouze to, co se hodí, vyvíjí se samostatně. Pokud vzniká nová jádrová civilizace, může vzniknout pouze v rámci marginální zóny.

Technologie a hlavně ideologie jsou v novém kontextu reinterpretovány (např. apokalypsa sv. Jana v Tichomoří – cargo kult). Obchod – především luxusní zboží.

Významy, které se rodí v jádrové oblasti, mohou být na periferii zpochybněny a v marginální zóně nahrazeny významy zcela odlišného rázu.

Autor vychází při analýze ekonomických faktorů globální politiky (dichotomie mezi prací a kapitálem) z Karla Marxe, zároveň však kritizuje Marxův postoj k filozofii dějin, dialektice či akumulaci kapitálu. Podle Immanuela Wallerstein je faktem, že dosavadní historické systémy byly nerovné a nedemokratické, což ale nedokazuje, že budoucí systém může být rovnostářský a demokratický. Výsledkem krize podle Wallerstein může, ale také nemusí být spravedlivější a demokratičtější společnost. Podle Wallerstein může být kapitalismus nahrazen socialistickou ekonomikou, a to v důsledku zvětšování zisku, který skončí tehdy, když se míra zisku začne zmenšovat, náklady se podle Wallerstein zvyšují a tento trend dovede systém do kolapsu.

Postimperialistická společnost

Koncept postimperialistické společnosti vychází z poválečného rozpadu koloniální soustavy a z teorií imperialismu a závislosti. Upozorňuje, že přímá imperiální kontrola sice mizí, ale nerovné vztahy mezi centrem a periferií pokračují v nových formách. Teorie závislosti tento vývoj interpretuje buď jako trvalou strukturální podřízenost (A. G. Frank), nebo jako možnost postupného oslabování závislosti (E. Cardoso, E. Faletto). Wallerstein zařazuje pojem do své teorie světového systému, podle níž globalizace představuje dlouhodobý proces kapitalismu, který udržuje odlišné pozice států v jádru, semiperiferii a periferii. Postimperialistický vývoj proto znamená spíše proměnu forem globální nerovnosti než jejich odstranění.

Socialistická společnost

V debatách o budoucím vývoji světového systému bývá socialistická společnost chápána jako možný protiklad kapitalistického uspořádání. Marx ji popisoval jen velmi obecně jako beztřídní a rovnostářskou společnost, což se ukázalo jako problém při pokusech o její realizaci ve 20. století. Tyto historické zkušenosti vyvolaly kritiku utopických rysů marxismu i spor o to, nakolik je socialismus uskutečnitelný. Autoři inspirovaní Wallersteinem proto uvažují o socialismu spíše v rovině dlouhodobé alternativy k současnému světovému systému, zejména v souvislosti s hledáním cest, jak omezit důraz na zisk a vytvořit spravedlivější uspořádání. Získáno z Wikipedie